Orientální tanec v těhotenství

Těhotenství je pro ženu období radosti ze života, ze svého ženství. Žena si tak uvědomuje svou nejpřirozenější ženskou krásu danou mateřstvím. Tanec ženě napomáhá ovládat své tělo a důvěřovat mu. Je prostředkem vytvořit si milující vztah k tělu v době těhotenství i mimo něj. Hudba působí na maminku i dítě, které ji v bříšku poslouchá a společně prožijí atmosféru hluboké lásky a bezpečí. A tuto emoci si mohou naplno prožít.

Orientální tanec klade důraz na pohyby břicha - coby symbol plodnosti. Jeho něžná podoba je vhodná v těhotenství. Posiluje svalstvo zad, břicha, nohou a pružnost svalů. Pomalé pohyby přirozeně hýbou miminkem, masírují ho, hladí a houpají. Při tanci se zaměřuje pozornost v daném okamžiku - v přítomnosti, což může být zároveň relaxací. Stav psychiky maminky má vliv na stav miminka v bříšku. Během prenatálního období má dítě vyvinuty všechny smysly a jeho psychický a fyzický vývoj zrcadlí  "stav" matky.

Orientální tanec - nejstarší tanec na světě tzv. "tanec rodiček" se dívky učily od dětství a tím se přirozeně připravovaly na nejkrásnější poslání ženy - být  matkou. Při samotném porodu kolem rodičky ostatní ženy tančily, předávaly jí ženskou energii a pomáhaly zmírňovat porodní bolesti. Porod byl posvátnou událostí, nikoliv lékařským zákrokem.